Zpěvačka a básnířka s bohatým repertoárem od básnických recitálů až po rockové koncerty

Novinky

Krátký film, ve kterém předčítá Ivan Martin Jirous dopisy od Dáši  
<< 1 | 2

Rozhovory

Román! Román! Napište o ní někdo knihu;bude tak dobrodružná i romantická, že nemůže dopadnout špatně. Písničkářka Dáša Vokatá, legenda českého undergroundu a po dvacet let partnerka zběsilého básníka "Magora" Jirouse, slaví životní jubileum láskyplnými duety s neméně zběsilým herce Oldřichem Kaiserem. 

-Tomáš Poláček, MF

Dáša Vokatá 

je písničkářka a básnířka, která je svým osudem spjata s historií českého undergroundu.

Po svém pobytu v komunách v 70. letech a následném podpisu Charty 77 byla vyhoštěna do Rakouska. Po roce 1989 se částečně vrací do Čech a žije požehnaný život s básníkem a rockerem Martinem Jirousem, Magorem, spojený s častým koncertováním, ať už sólově, ve dvojici s Magorem či za doprovodu rockové kapely.

Vydává zde tři CD – Dáša Vokatá, Bojovníci snů a Najdi místo pro radost – (v rádiu Svobodná Evropa natočila a v exilu vydala jednu LP desku Láska) a hraje v malých putykách i velkých open air festivalech. Po náhlém Magorově úmrtí se na čas stahuje do ústraní a až v nedávné době nachází podobnou uměleckou inspiraci ve známém herci a hudebníkovi Oldřichu Kaiserovi, s jehož pomocí se vrací na podia a vytváří podobně nerozlučnou dvojici, jako kdysi s Jirousem.

Vedlejším efektem je celá řada nových písní, které vyjdou na CD Dva divoký koně (vydává Guerilla Records). Dáša se rozhodla se, že své letošní kulatiny (narozena je 1954) oslaví slavnostním koncertem, spojeným právě s křtem nového CD.

Koncert zahájí Slávek Kaplan, který s Dášou Vokatou hrával před více než 30 lety v undergroundové komuně na Nové Vísce. Po koncertě následuje akustická „afterparty“ na Divadelním baru.

Jako další hosté vystoupí nejen její přátelé z undergroundu, jako je Skalák, Londýn či Čuňas, ale také Oldřich Kaiser se svým alter egem Jiřím Lábusem. V druhé půli koncertu bude duo Vokatá/Kaiser obohaceno o dravou kytaru Joe Karafiáta (Plastic people, Garage ad.).

„Nejsem rád, když se o Dáše Vokaté mluví či spíše píše jako o písničkářce. Řekl by někdo o Micku Jaggerovi nebo o Mejlovi Hlavsovi, že jsou písničkáři? To slovo mi evokuje pouťové zpěváky (i když nemám nic proti pouťovým zpěvákům), ale Dáša je někým jiným. Její písně jsou existenciální výpovědí o světě, v němž žijeme, či o světě, který již zanikl,“ napsal Ivan Jirous.